Tak pojď dnes se mnou bloudit po střechách.
Aľ se tma s nocí sejde, o nic víc přece nejde.
Osm ztrát se vleče v zádech kaľdičké z nás.
Pohled můj, ten děsí i strach.
A kdo mě zná, ten chodí po ąpičkách.
A kdo přede jako já, ví, devátá uľ na věľi odbíjí. Tak pojď!
R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, a» je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti ąeptám a ty mlčíą strachy.
Mňau, mňau – kdyľ uslyąíą, tak jsem to já!
Obdiv tvůj, ten nosím na tlapkách.
Kdo mě zná, ten chodí po ąpičkách.
A kdo přede jako já, ví, ľe hodina koček uľ odbíjí.
R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, a» je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti ąeptám a ty mlčíą strachy.
Mňau, mňau – kdyľ uslyąíą, tak jsem to já!
Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, a» je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti ąeptám a ty mlčíą strachy.
Mňau, mňau – kdyľ uslyąíą, tak jsem to já!
Rec: Pohled můj, ten děsí i strach.
A kdo mě zná, ten chodí po ąpičkách.
A kdo přede jako já, ví, devátá uľ na věľi odbíjí. Víą proč?
R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, a» je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti ąeptám a ty mlčíą strachy.
Mňau, mňau – kdyľ uslyąíą, tak jsem to já!
Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, a» je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti ąeptám a ty mlčíą strachy.
Mňau, mňau – kdyľ uslyąíą, tak jsem to já! |
